Deník 7 Days to Die – epizoda 1.

I když mám v 7 Days To Die odehraných bezmála 1400 hodin, nepovažuju se vůbec za nějakého zkušeného hráče. Dost se orientuju na poklidné stavění a vesměs si užívám klidu v okolí své vybudované základny. Výběr ideálního místa k žití mi proto zabere nejvíc času. Když rozehrávám nový svět, potuluju se tam s tím, že ještě nevím kde se ubytuju. Většinou očekávám inspiraci přímo od hry, kde třeba zahlédnu v lese pěkně umístěnou chatku, nebo mě zaujme nějaký přírodní útvar se zátokou atp. 

Bloky ke stavění jdou upgradovat na vyšší úroveň. Pokud máte chatku s dřevěnou zdí, lze tu zeď vylepšit postupně až na odolnou ocelovou. Avšak cesta k takové pevnosti je trnitá a zdlouhavá. Na počátku ji lze vytunit alespoň za pomocí kamene/dlažebních kostek. Pokud máte materiál k tomu určený, lze upragde provést základní kamennou sekyrkou za pomocí pravého tlačítka myši.

Nejinak tomu bylo i při mém rozehrání nové verze hry. Tentokrát to je verze 20.2. Obvykle jsem se dost dlouho trávil čas ve starších verzích a nestíhal sledovat ty nové se svými novinkami a updaty. Důvod byl prostý, megalomanské stavby s podzemními bunkry se mi holt nechtělo opouštět a stále mě napadaly nové náměty co kde lépe postavit.

V nové verzi již svůj starý svět nespustíte. Ovšem kdykoliv se k němu můžete vrátit. Steam nabízí možnosti rozehrání starších verzí, tak se nemusíte obávat v nenávratnost vašeho starého sejvu. Jako všude platí i tady, zálohou uložené pozice nic neztratíte.

Býval jsem tak často pozadu o dvě verze. Tentokrát byl skok větší. Dvacítka slibovala vylepšenou grafiku, o chlup větší stabilitu a méně lagů. A spoustu přepracovaných modelů a přidaných novinek. Poprvé jsem rozehrál aktuální verzi! 😱 Pojďme se společně podívat na mé dojmy krok za krokem 😉

Hra odstartovala ráno, prvním dnem a já se lehco po 8 hodině „zrodil“ v zombie post-apo světě. ☠ První rozkoukávání okolo mi naznačilo, že jsem se objevil v přijatelném „obyčejném“ lesním (zeleném) biomu. Netrvalo dlouho a po několika hodinách jsem si jako Richarda Müller zazpíval cosi o tom, jak už nebudu nahý. Posbírané suroviny mi zajistily lehké ošacení  křováckého ražení. Avšak je lepší mít své ohanbí ve skrytu travních stvolů, než mít svůj stvol volně ložený proudům vzduchu.

Pro boj se zombíky obecně platí osvědčená strategie: 
zaútoč, udeř, couvni, vyčkej, zaútoč, couvni, hlídej si záda a svou staminu.

Každý začátek v novém světě sice hledám ideální místo k zabydlení, ale také se snažím hodně nasyslit dřevo, kamení atp. A to vždy než nastane noc. Neřku-li stejně tomu bylo i tady. Po křečkovitém sběru všeho a těžbě jsem zahlédl nedaleko kousek města. Své nohy jsem připravil na tůru a vydal se do jeho nitra. V začátcích tkví ve městech dost nebezpečí. Často se tam potuluje divá zvěř v ulicích, což mi dělá značný problém. Fyzička mé postavy ve hře je prachbídná a po prvním boji s místní zvěří obvykle začnu rychle krvácet. Pokud nezemřu ihned, tak se můj odchod do nebíčka oddálí pouze o pár chvil později. Proto je dobré si dávat větší pozor. Nesmíte hře skočit na lep a hned začít s průzkumem. Osobně se snažím si spíš vykreslit mapu města, kde co je a k bojům nebo průzkumu se přihlásím později. 

Pokud máte základní opevnění, nebo jste se pouze zabarikádovali v domku, zombíci si k vám cestu najdou. I když jim chybí kus mozku nebo i pár končetin, návštěvu lepší společnosti (tedy Vás) odkládat nebudou. Jejich snahou bude se k vám dostat tou nejjednodušší cestou. Pokud se zavřete a zabedníte, půjdou pravděpodobně na sílu dveřmi. Vždycky volí lehkou cestu z hlediska durability/rozbitelnosti bloku. I když jsou tupí, raději se prokopou dřevěnými dveřmi (120/120), než betonovou zdí (5000/5000). Samozřejmě platí výjimka potvrzující pravidlo. 

Prošel jsem tedy část města, ale začalo se stmívat. První z vyvěraných myšlenek byla, abych utekl na okraj města a zkusil tam vyčistit nějakou menší chatku. Druhou volbou byla hlavní silnice, na které bych založil ohniště, osvětlil přilehlé okolí, těžil okolní dřevo a snažil se nezemřít. Nakonec se mi vykreslila nádherná garáž na okraji města. Volba byla jasná, město pohltila tma a tahle budova půjde celkem rychle vyčistit od zombíků. 

Ohniště slouží ke spoustě věcem. Můžete v něm uvařit jídlo a převařit vodu. V závislosti na vašich schopnostech (vylepšené vlastnosti) a předmětů (hrnec, násypka, grilovací rošt) se otevřou další zajímavé recepty. Čím kvalitnější jídlo, tím budete déle nasyceni a dokonce vás jídlo částečně vyléčí. Vyplatí se postupně vylepšit vlastnosti postavy "Šéfkuchař". Na podobném principu funguje i pec (Forge). 

Garáž jsem vyčistil od hrstky zombíků a začal ji přestavovat k obrazu svému. Některé staré rozbité police se odebraly do minulosti a zanechaly tak prostor novým možnostem mého žití. Celkově jsem zbytečnosti rozmlátil, získal hrstku materiálů a místnost se tak opticky zvětšila. Zanechal jsem pouze ocelový stůl a pár funkčních věcí, jako zadní dveře na oplocený dvorek. 

První noc byla docela klidná. Využil jsem ji hlavně k těžbě dřeva, které mi dopomůže k opravě a zakrytí děr ve zdech mé budoucí domoviny. Opevnit rozbité bloky se určitě vyplatí. Zprvu je však nutné osvětlení a základní výdobytky moderního křováka – ohniště. Ocelový stůl se stal jasnou volbou – pravěký sporák. Vedle ještě pec a mohlo se začít bivakovat.

V garáži zůstala rozbitá podlaha, ocelový stůl a nefunkční lednice. Tu jsem prozatím využíval jako spižírnu. Krom těžby dřeva, drobných oprav přinesla první noc také chuť do drobných design nahodilostí – zasadil jsem si okrasné květiny na zem před vchod. 💪

Nastal druhý den a mohl jsem se tak důkladně za světla rozhlédnou okolo, kde to vlastně budu žít. Od vedlejšího rozpadlého domu dělí moji garáž část ocelového plotu. Postavil jsem část dřevěného plotu naproti a okopíroval vedlejší asfaltovou silnici. Zároveň jsem měl tak jistotu, že se v tichosti žádný zombík neobjeví. 

Buď se začne přes můj chatrný plůtek prodírat, což bych měl slyšet. Nebo ho bude obcházet a toho bych si měl včas všimnout. Sousední dům byla jakási polo-rozbořenina bývalého skleníku. Raději jsem se vrhl do průzkumu a vyčištění, abych si byl jistý, že odtud nehrozí nebezpečí.

Následující dny se nesly v duchu postavení základního skladiště v garáži. Podnikat výlety, když už máte místo kam se vracet je skvělé. Ještě lepší však je, když v tom místě máte dostatek úložného prostoru k uložení nasyslených předmětů z výprav. Takže bylo nezbytné, abych navýšil počet beden ve svém domku a věci třídil dle svého už od samotného začátku. Přehlednost je základ všeho. Bordel truhla je fajn, jen to nesmí být úplně všechny. 

Uběhlo několik dní. Všechno se neslo v duchu pomalého prozkoumávání okolí. Sem tam návštěva nějakého menšího domku k získání materiálů, zabití pár zombíků a zisk zkušenostních bodů. Do toho těžba, návrat domů, vysypání věci z inventáře do beden, těžba, výprava, návrat.

Navštívil jsem dokonce i obchodníka! Jeho obchodní středisko leželo kousek od mé garáže. Pěšky deset minut cesty! Jedna z jeho nabídek byla dokonce i Gyrokoptéra. Ale vzhledem k tomu, že jsem měl v kapse asi 781 Casino Tokenů, tak jsem si o ní mohl nechat zdát.

Casino Token je místní měna, kterou můžete získávat různě sbíráním a hledáním nebo prodejem věcí u obchodníka. Lze je získat u obchodníka také po splnění úkolu, který vám zadá. Další zajímavostí je zisk Tokenů směnou za staré papírové peníze. Ty tu nemají žádnou hodnotu, lze je 1:1 vyměnit u obchodníka za Casino Tokeny, nebo z nich lze rozebráním získat papír. Ten se může hodit později k dalším receptům.

Pátý den ve hře mě na svém úplném počátku pěkně překvapil. Jeho délka netrvala ani hodinu a s překlopením půlnoci jsem zaslechl okolo domu vytí. Bylo mi jasné, že se v okolí nachází minimálně jeden vlk. Jen jsem doufal, že to nebude smečka. V tu ránu mě také napadlo, že by nebylo na škodu taky postavit žebřík na střechu, abych měl v takové situaci kam utéct. Myšlenka byla přetrhnuta v momentě, kdy se mi divoký šedý vlk zakousl do zad při třídění věcí do beden.

Jakmile se rozednilo a já si olízal všechny rány, věnoval jsem nějaký čas umístění zkušenostních bodů do vlastností. Vylepšil jsem základní zemědělství (zasazení semínka vyprodukuje dvojnásobek plodů), pak také lepší vnímavost stop zvěře. Tj. jakmile jsem se přikrčil, objevil se ukazatel, zda se v okolí nachází nějaké zvíře. Dost to v začátcích pomůže pro získávání masa z ulovené zvěře. 

V souvislosti vylepšení těchto vlastností jsem se vrhl do oplocení budoucího menšího zastřešeného skleníku/záhonku vedle mého domku. Zvolil jsem blok plotu, přes který lze vidět i střílet. Každopádně vizuál se mi líbil. Střecha byla z dřevěných prken (tenké pláty) a byla průhledná díky skleněným výplním.

Pro dnešek by to stačilo. Příště se podíváme na zoubek prvnímu Bloodmoonu.