Deník 7 Days to Die – epizoda 5.

V minulém díle jsem popisoval, jak přijít ke shnilému masu a vyrobit si pořádně prohnojený záhon. Na jednu mimořádnou variantu zisku takového masa jsem zapomněl. A tou byla donáška přímo do domu. Obvykle jsem býval takovou dodávkou nemile překvapen. Obzvlášť, když jsem si nic takového neobjednal. Ale občas se stalo, že zbloudilá nakažená zvěř se ocitla na prahu mého domova. To je pořád lepší než na prahu mých achilovek. 

Mohl jsem tak rozšířit záhon o další metry a zasadit nové suroviny jako sazeničky kávovníku, borůvek, brambor nebo chmele. Když už jsem byl kolchozník, bylo vhodné si začít vyrábět chlast. Mohl jsem si dovolit expandovat sazenice do tří polností a poprvé sklidil dýně. I kukuřice vyrostla až do úrovně sloních očí a mohl jsem ji oškubat a naházet do skladu. Už bylo jasné, že hlady nepomřu. Kukuřice se dá jíst samotná, opečená nebo mohla být součást mnoha receptů (kukuřičný chléb atp.). 

Stavby se začaly rýsovat a já toužil po tom, abych se mohl kochat výhledem na svůj svět z výšky. Podobně jako v Minecraftu jsem se tedy vrhl do stavby základní nevzhledné krychle se schodištěm po obvodových zdech uvnitř. Základy jsem postavil 33. den a po výstavbě třech pater mi došlo, jak moc nákladné na materiály to bude. Hlavně jsem nebyl spokojen z výškou výhledu. Tři patra bylo málo. Při upgradování dřevěných bloků jsem nabíral dost Xp bodů a to hrálo prim. Jenže materiály došly a já se 34.den vydal na procházku městem, looting atp. abych zamezil stereotypu. Prokládat stavění a boj je na téhle hře super. To se pak ani jednoho „nepřejíte“.

35.den jsem se vrátil zpět a vykácel si celou stromovou alej. Ze získaného dřeva zpevnil věž a obohatil ji o „balkónky“ v každém mezipatře. Až se den blížil ke konci a začalo se stmívat, zalezl jsem do své BM pevnosti a vyčkal příchodu sedmé vlny Bloodmoonu. Upilovaná brokovnice, trubkový samopal, pistole ale hlavně elektrický obušek postačil i na tuto vlnu nemrtvých.

Level zbraně: Umožňuje mimo výdrže do další opravy také schopnost nést na sobě upgrady. Zbraň na úrovni 2 unese jeden, level 3 dva, level 4 tři atd.

VSUVKA: 33.den přinesl v nočních hodinách na svět novou přítelkyni. Do rodiny jsem přivedl nového potomka. Vyrobil jsem si motorku, která je rychlejší jak minibike a má větší "kufr" k odvozu věcí. Vozový park tak čítal v současné době jedno kolo, dva minibiky a motorku. Získal jsem tak všechna jednostopá vozidla. 35.den jsem si vyrobil i 4x4 truck, prostě skvělý džíp, který má obrovský kufr na odvoz zboží z výletů :)

Následující dny patřily výrobě, těžbě, třídění a dolování abych se pak mohl věnovat další stavbě (38.den). Vymyslel jsem si, že bych se ze své nádherné barokní věže mohl dostat do Bloodmoon pevnosti suchou nohou. Hra „Zem je láva“ v plné polní. Hlavně mi to přišlo praktické a bezpečné přebíhat na mostku bezpečně vzdálený od hlav dotírajících pozemských zombie. 

Začal jsem tedy stavět základní lávku. Zkoušel jsem různé náčrty, podpěry, designy. Když už se mi to zřítilo na popáté, udělal jsem prostě Minecraft podpěru alá tlustý sloup a bylo vymalováno 😀

U každého nosného sloupu jsem vměsnal do podlahy mříže tak, aby bylo za všech stran dolů vidět. To hlavně pro případ, kdyby nějaký zombík měl potřebu mi demolovat nožky držíc to vše pohromadě a já mohl z bezpečí střelmo zakročit. Když mi  lávka po spojení obou budov zase spadla (vymyslel jsem si i obvodové zdi), tak jsem nosné sloupy ztrojnásobil a už se to ani nehlo. 

Lávku jsem tak spojil i se skladištěm a získal tak z věže přístup i na střechu skladiště. Vytvořil jsem pak lávkám obvodové zdi s okny a celé to zastřešil. Výslednice se mi hodně zalíbila. Mělo to svůj osobitý styl a pronikalo tam denní světlo. Ve výsledku vedl tedy tunel z věže a ústil ve dvou směrech – na střeše BM pevnosti a skladiště.

Přišlo mi vhodné zastřešit i sklad v podobném duchu s okny okolo. Z tohoto nápadu jsem měl radost, protože jsem měl vlastně ke skladišti a surovinám přístup jak ze silnice, tak i z bezpečí „domova“. V některých místech jsem nechal okna otevřená, abych odtud mohl sem tam z nudy střílet z dálky. Prakticky jsem jen blok okna položil šikmo, což evokovalo pootevřené okno. Skladiště jsem zastřešil. Natolik jsem si oblíbil blok okenic, že jsem i na jeho střechu vystavěl okna aby proudilo dovnitř denní světlo. Na závěr jsem si zahrál na elektrikáře a nainstaloval stropní světla na automatické čidlo.

Helly elektrikářem, aneb jak se stát osvíceným. Budete k tomu potřebovat elektrikářské kleště, elektrické relé, generátor, elektrický spínač nebo časované relé. V podstatě si vyrobíte generátor, naplníte mu nádrž a od něj pak táhnete za pomocí kleští kabel k dalšímu bodu. Tím bývá relé a odtud nejlépe k dalšímu zdroji, kupříkladu žárovce. Když už si vše osaháte, vytvoříte si osvětlení tak, že se vám nikde nepovalují nevzhledné kabely u stropu atp. Nechci se tu příliš rozepisovat, protože už jen to zkoušení vás hodně naučí a pobaví. Já si oblíbil do obvodu napojovat časované relé, kdy se mi spustí světlo jakmile se venku setmí a zhasne nad ránem. Elektrický proud pohání generátor a ten zas pohání sada motorů a benzín. Čím víc motorů má, tím složitější obvod zvládnete zapojit. Každý spoj totiž užírá kousek omezené vatáže :-)

Sada světel se hezky rozsvítila, jakmile se venku setmělo, což mi udělalo radost. Dosáhl jsem osvícení! Každopádně jsem zvědavý, jak se nová verze popasuje s mým megalomanským sklonem staveb. Ta předešlá měla celkem problémy, když se všechno večer rozsvítilo a přiběhla horda zombíků. S těmi lagy se stávala hra spíš frustrující než zábavnou. Prozatím se těchto pár žároviček na výkonu hry negativně neprojevovalo. 

Čas plynul strašně rychle, když měl člověk vizi a stavěl si. Každopádně 42.den dalšího Bloodmoonu jsem se vrhl na dokončení takové polní cesty vedenou zhruba půlí mého pozemku od skladiště k nepovedenému domku a jeho parkovišťátku. Všechny stavby okolo se začaly rýsovat a já se přistihl, jak jen tak hrdě zírám, co všechno jsem tu vytvořil. Pak jsem zalezl do BM pevnosti, něco málo poopravil okolo a s úderem desáté večerní jsem se věnoval přežití mé maličkosti. Vše proběhlo celkem bez újmy. Sice byl pokořen první zděnný perimetr, ale včas jsem se přesunul do vnitrobloku a dokonce stihl během vlny rozbité zdivo nahradit a opravit. 

Spotlight: Účelné světlo, které napojíte na obvod má výhodu v tom, že jej můžete v určitém úhlu sami nasměrovat kam má svítit. Což je super. Po kliknutí na ovládání světla se vám ukáže "zaměřovací mód" a je jen na vás jaký úhel si nastavíte, lze jej kdykoliv změnit.