Barbarian (1989)

Hra Barbarian vyšla po vydání kultovního filmu Barbar Conan, který vycházel z knižní předlohy. Byla to verze z roku 1986 a jmenovala se Barbarian, tedy úplně stejně jako hra z roku 1989. Tak jako ve filmu je i tady hlavní postavou udatný bojovník bojující za spravedlnost a odplatu. Verze z roku 1989, o které se budeme nyní rozepisovat byla vydána od firmy Psygnosis. V roli Conana zabijáka se musíte probít spletitým dungeonem plným nepřátel a hlavně pastí. Ty vám dají zabrat. Systémem pokus-omyl se přes tyto pasti postupně probijete úspěšně. Opakování je totiž matka moudrosti!

Bubák hore, bubák dole… hmm šíp….

Právě čtete přepis původního článku z webu oldgamesnolimit.cz (13.8.2009) doplněný o nové odkazy.

Každá nová lokace vás donutí našlapovat postupně krůček po krůčku jako baletka. Nikdy totiž dopředu nevíte, odkud vítr zavane (co vám spadne na hlavu nebo kam zahučíte). Obtížnost tkví hlavně v ovládání. To činí hru drsnější ale zajímavější a zábavnější. Jakmile jsem se adaptoval na tento způsob ovládání ihned jsem se začal neskutečně bavit. Hra se ovládá myší (alternativně i klávesami typu F1+) a to klikáním na řadu ikon, které jsou umístěné na dolní liště herní obrazovky. Pojďme si tedy objasnit, co jednotlivá tlačítka znamenají.

Soustředit se na příšeru znamená, nedávat si pozor na strop odkud padají krápníky.

Z levé strany panelu jsou směrové šipky, které posouvají postavu zleva doprava nebo nahoru a dolů (většinou po žebříku). Velký kříž hnedle vedle šipek je stopka, která Conana ihned po kliku zastaví. Místy je to zapeklité. Další tlačítko šipky vzhůru, na jejíž špičce se rozdělují další šipky do stran slouží ke skákání přes různé překážky a propasti. Pak následují tlačítka útoku.

Za pousmání stojí to úplně poslední v herním panelu, které slouží k úprku a ponechání svých zbraní na místě. Když už jsem u těch zbraní, po herní dobu jsem se dostal k meči, který máme ihned od samotného začátku a také k luku. Při každém setkání s nepřítelem se musí útok načasovat, stejně jako skoky přes propasti, což si ostatně sami osaháte. Myslím, že i dnes se u dvacet let staré hry se zaměřením na Barbara Conana dá uceleně pobavit.

Skoro na každé obrazovce číhá nebezpečí. Člověk už nemůže věřit vůbec ničemu, ani mostu přes propast!

A nakonec pár informací, které by u normální recenze či článků byly úplně na začátku. Po spuštění hry si navolte v nastavení ovládání myš a v následném strohém menu si zvolte rychlost čtyři. Rychlost označena číslem 1 je totiž tou nejvyšší. Na celou hru máte pouze tři životy. To ale vůbec nevadí. Po ztrátě jednoho života nezačínáte ihned od začátku ale od místa (překážka, nepřítel) kde jste život ztratili.

Vycházkové polobotky klapají o kamennou dlažbu, zatímco hlava schytá řádnou dardu. Vše v jednom nestřeženém okamžiku.